SUSENE

Banánová mouka, benefity rezistentního škrobu

Banánové těstoviny článek_1

Kanárské ostrovy jsou velmi známé pěstováním plátanos, odrůdy banánů velmi bohaté na vlákninu a prospěšné minerály jako draslík, fosfor, zinek, vápník, hořčík a železo, vitamíny B6, kyselinu listovou a vitamin C. Tyto látky se vyskytují ve vyšším podílu u zralého ovoce. Své benefity mají ale i banány zelené, jen nejsou tak všeobecně známé. Proto se v tomto článku budu věnovat přínosu kontumace zelených banánů, které obsahují velké množství rezistentního škrobu.

 

Co je to škrob a k čemu v těle slouží?

Jedná se o sacharid, v němž jsou molekuly tvořeny dlouhými řetězci glukózy. Škrob je vytvářen rostlinami a obecně platí, že čím zralejší je potravina, tím méně obsahuje škrobů, a naopak více jednoduchých cukrů. 

Nachází se v bramborech, rýži, obilovinách, kukuřici, luštěninách, semenech a zelených banánech. Pro organismus je škrob zdrojem energie, jelikož způsobuje přeměnu glukózy na energii potřebnou k pohybu i mentálním procesům. Pomáhá nám také rozkládat potravu, udržovat zdravé bakterie ve střevech a tělo díky nim získává z potravy potřebné živiny. Při nedostatku škrobu by tak mohlo dojít k podvýživě, a proto se nedoporučuje škroby ze stravy dlouhodobě vyřazovat.

Naše tělo během trávení většinu škrobů přijme, ale část projde žaludkem i tenkým střevem beze změn. Tato skupina škrobů je vůči našemu zažívání rezistentní. Nestane se naší potravou, místo toho ji zkonzumují bakterie přítomné v našem tlustém střevě. 

Střevní mikrobiota je zcela zásadní pro trávení, syntézu živin a vitamínů a dále pro náš metabolismus. Malé množství bakterií se nachází v našem žaludku a v tenkém střevě, většina se ale nachází v našem tlustém střevě a pokud chceme potravou ovlivňovat stav naší tělesné schránky, mělo by nás zajímat, čím naše bakterie nakrmit.

škrob

Rezistentní škrob

Rezistentní škrob pomáhá stabilizovat krevní cukr, tím nás chrání před problémy s vysokým krevním cukrem. Podporuje pocit sytosti a zdraví trávicího traktu díky interakci s bakteriemi. Tento typ škrobu by neměli přehlížet diabetici, jelikož zvyšuje citlivost buněk na inzulin a může jim tak výrazně pomoci.

Rezistentní škroby jsou obsaženy v semenech, luštěninách a obilovinách. Další skupinou obsahující velké množství škrobu, jsou syrové brambory a nezralý banán. V některých škrobovitých potravinách se stravitelný škrob přetvoří na rezistentní až tepelným zpracováním a následným ochlazením.

Prospěšné nutriční a zdravotní účinky rezistentního škrobu mohou spočívat ve zlepšení glukózové tolerance, inzulinové citlivosti a snížení koncentrace triacylglycerolů v krvi. Dále funguje jako prebiotikum a podporovuje tak imunitu organismu. Rozkladem škrobu vzniká octová kyselina, která slouží jako zdroj energie pro svalové a mozkové buňky; propionová kyselina, která hraje roli jako zdroj energie pro jaterní buňky a máselná kyselina má vliv na obnovu kolonocytů. Předpokládá se tak snížení rizika vzniku nádorových onemocnění zejména tlustého střeva. Pozitivní dopad je znatelný už po čtyřech týdnech pravidelné konzumace.

Denní dávka je ideální někde mezi 15 až 30 gramy, hraje významnou roli v navrácení citlivosti na inzulín, kterou zvýší o třetinu až polovinu. Takový výsledek je nečekaně vysoký v poměru k malému množství konzumovaného rezistentního škrobu.

 

Banánová mouka

Banánová mouka se vyrábí ze zelených banánů, které jsou nejvydatnějším zdrojem rezistentního škrobu. Zelené banány obsahují ohromných 44% rezistentního škrobu na každých 100 gramů. Mouka je též bohatá na minerální látky draslík a hořčík. Výrobní proces je velmi šetrný a proto dochází k zachování prospěšných výživných látek.

Mouka byla nejdříve používána pro své účinky při redukci váhy a celkovému zlepšení metabolismu. Dnes se využívá hlavně v bezlepkové dietě a u pacientů s celiakií. Vyžaduje tepelnou úpravu a má neutrální chuť. Aby se zvýšilo množství rezistentního škrobu, je nutné tepelné zpracování, proto se manufaktura Pastas Credente rozhodla pro výrobu těstovin.

Autofertilní (samosprašné) opylování Ostatní druhy, které pěstujeme je třeba opylovat ručně v noci. Plody mají dlouhé ostré trny, které u některých odrůd v momentě zralosti odpadnou. První úroda není chutná, až druhý