Exotika na talíři: Banány

Exotika na talíři: Banány

Banány patří mezi nejoblíbenější tropické plody a jejich jedinečná chuť i výživové vlastnosti z nich dělají ideální svačinu pro všechny generace. Přestože se dnes zdají být běžnou součástí našich jídelníčků, za jejich existencí stojí dlouhá historie šlechtění, ekologické výzvy a složité pěstební postupy. Tento článek vás provede původem banánů, rozdíly mezi odrůdami, jejich účinnými látkami a rozdílem mezi ekologickým a konvenčním pěstováním.

Morfologie a zajímavosti o banánovníku

Banánovník, ač se často označuje jako strom, je bylina, jedna z největších na světě. Patří do rodu Musa a jeho mohutný kmen je tvořen pevnými vrstvami listů, nikoliv dřevem. Banánovníky dosahují výšky až 7 metrů a jejich listy mohou být až 3 metry dlouhé. Každá rostlina vytváří pouze jedno plodenství a po sklizni odumírá, zatímco z oddenku vyrůstá nový „kmen“. Hlavní rostlina je proto označována jako matka a nová rostlina je její dcera. vedle sebe tak najdete několik generací rostliny.

Odrůdy a rozdíly

Na světě existuje více než 1 000 odrůd banánů, které se liší chutí, velikostí, barvou slupky i využitím. Mezi nejznámější patří:

  • Cavendish: Tato odrůda dominuje světovému trhu a tvoří asi 95 % exportu banánů. Je oblíbená pro svou odolnost vůči přepravě a dlouhou trvanlivost, což ji činí nejprodávanější odrůdou.
  • Plantain: Tento druh je bohatší na škrob a méně sladký než Cavendish. Používá se převážně v afrických, karibských a latinskoamerických kuchyních, kde se často vaří, smaží nebo peče.
  • Red Banana: Menší banán s načervenalou slupkou a sladší chutí. Je bohatý na vitamín C a karotenoidy.
  • Blue Java (Ice Cream Banana): Odrůda s modrou slupkou, která má krémovou strukturu a chuť připomínající vanilkovou zmrzlinu.
  • Plátano Canario: Jedna z nejoblíbenějších odrůd Kanárských ostrovů. Plátano Canario je menší a sladší než Cavendish, ačkoli vypadá podobně. Pěstuje se převážně na Kanárských ostrovech, kde díky místnímu podnebí získává intenzivnější chuť a vyšší obsah živin, zejména vitamínů a minerálů. Tento banán má také vyšší obsah vlákniny a draslíku než klasické banány, což jej činí zdravější alternativou.

Před šlechtěním byly banány plné semen, která ztěžovala jejich konzumaci. První šlechtitelé, začali vybírat odrůdy s menšími a méně výraznými semeny. Moderní banány jsou výsledkem dlouhého procesu šlechtění, které se zaměřilo na zlepšení chuti, konzistence a odolnosti vůči přepravě.

7_2

8

Původ banánů a jejich šlechtitelé

Banány mají původ v jihovýchodní Asii, zejména v oblasti dnešní Malajsie, Indonésie a Filipín. Odtud se postupně rozšířily do Indie, Afriky a Středomoří. První zmínky o banánech sahají až do období kolem 500 př. n. l., kdy byly zmiňovány v buddhistické literatuře.

Jeden z nejvýznamnějších šlechtitelů moderních banánů byl Jean Francois Poujot, francouzský farmář, který v roce 1836 objevil odrůdu bez semen. Později, v 19. století, byla klíčová také práce Williama Cavendishe, po němž je dnes pojmenována dominantní odrůda Cavendish, která nahradila dříve oblíbenou odrůdu Gros Michel postiženou houbovými chorobami.

Složení banánů a jejich přínosy pro zdraví

Banány jsou výživově bohaté a poskytují řadu klíčových živin:

  • Draslík: Banány jsou výjimečně bohaté na draslík, který pomáhá regulovat krevní tlak, podporuje srdeční činnost a rovnováhu tekutin v těle. Jeden středně velký banán obsahuje přibližně 400 mg draslíku, což je asi 10 % denní doporučené dávky.
  • Vláknina: Banány jsou dobrým zdrojem vlákniny, která podporuje trávení a pomáhá při regulaci hladiny cholesterolu.
  • Vitamín B6: Tento vitamín je důležitý pro tvorbu červených krvinek a správnou funkci nervového systému.
  • Vitamín C: Pomáhá posilovat imunitní systém a zlepšuje vstřebávání železa z potravy.
  • Antioxidanty: Banány obsahují fenolové sloučeniny, které pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály.

Zelené banány a jejich přínosy

Zatímco zralé banány jsou bohaté na přírodní cukry, zelené banány obsahují větší množství rezistentního škrobu. Tento druh škrobu není tráven v tenkém střevě, což znamená, že zpomaluje vstřebávání cukrů a podporuje stabilní hladinu krevního cukru. Díky tomu mají zelené banány potenciál v boji proti cukrovce typu 2.

Rezistentní škrob také podporuje růst zdravých střevních bakterií a může přispět ke zlepšení trávení. Ze zelených banánů se často vyrábí banánová mouka, která je ideální pro bezlepkovou dietu.

Hlavní choroby banánovníků

1. Panamská nemoc (Tropical Race 4 - TR4)

Panamská nemoc je jednou z nejnebezpečnějších chorob, které ohrožují pěstování banánů. Jedná se o plísňové onemocnění způsobené houbou Fusarium oxysporum f.sp. cubense, která napadá cévní systém rostliny, což vede k jejímu vadnutí a následné smrti.

  • Symptomy: Banánovníky napadené touto nemocí vykazují žloutnutí a vadnutí listů, které začíná na okrajích a postupuje ke středu. Rostliny postupně odumírají, protože jsou blokovány cévní svazky, které přivádějí vodu a živiny.
  • Dopad: TR4 je extrémně odolná a může přežít v půdě po mnoho let, což činí postižené oblasti neplodnými pro další pěstování banánů. Toto onemocnění zcela zničilo dřívější oblíbenou odrůdu Gros Michel, která byla kvůli TR4 nahrazena dnes dominantní odrůdou Cavendish.
  • Kontrola: Neexistuje žádný účinný chemický nebo biologický prostředek, který by tuto chorobu eliminoval. Pěstitelé se spoléhají na preventivní opatření, jako je přísná karanténa a používání odolných odrůd. Nicméně i Cavendish je nyní ohrožen novým kmenem TR4, který se rozšířil do Asie, Afriky a Střední Ameriky.

2. Černá Sigatoka

Černá Sigatoka, známá také jako černá listová skvrnitost, je houbová choroba způsobená patogenem Mycosphaerella fijiensis. Napadá listy banánovníků, což výrazně snižuje fotosyntézu a tím i kvalitu a množství produkovaných plodů.

  • Symptomy: Černé skvrny na listech, které se postupně zvětšují a mohou způsobit úplné odumření listů. Plody nedozrávají správně a ztrácí na kvalitě.
  • Dopad: Černá Sigatoka může snížit výnosy až o 50 %, pokud není kontrolována. Nemoc má zásadní vliv na ekonomiku banánových plantáží, protože zvyšuje náklady na ošetření rostlin.
  • Kontrola: Choroba je často potlačována chemickými fungicidy, což však zvyšuje závislost na pesticidech a riziko pro životní prostředí. Ekologičtí pěstitelé se snaží používat odolnější odrůdy a aplikovat biologické fungicidy nebo jiná preventivní opatření, jako je pravidelné odstraňování napadených listů.

3. Banánová bakteriální vadnutí (BXW)

Toto bakteriální onemocnění způsobuje bakterie Xanthomonas campestris a je velmi škodlivé zejména pro plantáže ve východní Africe. Napadá jak banánovníky, tak jejich plody.

  • Symptomy: Vadnutí a žloutnutí listů, hnědnutí cévního systému a hniloba plodů. Infikované plody jsou nepoživatelné a rostliny brzy hynou.
  • Dopad: V některých oblastech Afriky snížila tato nemoc produkci banánů až o 80 %.
  • Kontrola: BXW se šíří hlavně prostřednictvím hmyzu a infikovaných nástrojů. Prevence spočívá v hygienických opatřeních, jako je sterilizace nástrojů a pečlivé sledování napadených rostlin.

Hlavní škůdci banánů

1. Banánový nosatec (Cosmopolites sordidus)

Nosatec je malý brouk, který napadá kořeny a kmen banánovníku. Jeho larvy se živí uvnitř stonku, což vede k oslabení a nakonec ke zničení celé rostliny.

  • Symptomy: Zpomalený růst, žloutnutí listů a snadné lámání kmene. Nosatec může způsobit vážné poškození kořenového systému, což snižuje stabilitu rostliny.
  • Dopad: Škůdce může způsobit významné ztráty v úrodě, protože napadené rostliny nejsou schopny dostatečně růst nebo nést plody.
  • Kontrola: Používání insekticidů a biologických kontrolních opatření, jako jsou predátoři nosatců (např. houby Beauveria bassiana), může pomoci snížit populace tohoto škůdce.

2. Banánová mšice (Pentalonia nigronervosa)

Mšice jsou drobní škůdci, kteří se živí mízou z listů banánovníků. Tento druh mšice zároveň přenáší nebezpečný banánový mozaikový virus (BBTV).

  • Symptomy: Zkroucené, deformované listy a zpomalený růst rostlin. Napadené rostliny vykazují žloutnutí a ztrácí vitalitu.
  • Dopad: BBTV je smrtelná choroba, která může zcela zničit celé plantáže, pokud není včas podchycena.
  • Kontrola: Mšice se kontrolují chemickými insekticidy, i když ekologické přístupy preferují přirozené predátory, jako jsou berušky nebo parazitické vosičky.

3. Nematody (háďátka)

Nematody, především druhy jako Radopholus similis, napadají kořeny banánovníků, kde se živí kořenovými pletivy. To vede k jejich odumírání a následné neschopnosti rostliny přijímat živiny a vodu.

    • Symptomy: Zpomalený růst, žloutnutí listů a odumírání kořenového systému.
    • Dopad: Nematody mohou snížit výnosy banánů až o 20–50 %.
    • Kontrola: Chemické nematicidy se používají na konvenčních plantážích, ale ekologické metody zahrnují biologické predátory, jako jsou houby a bakterie, které se živí nematodami.

      4. Aña roja (Tetranychus urticae) – Červený pavouk

       

      Aña roja, známý jako červený pavouk nebo Tetranychus urticae, je jedním z nejzávažnějších škůdců banánovníků. Tento roztoč se živí šťávami z listů a způsobuje vážné poškození.

      • Symptomy: Listy banánovníku se pokrývají žlutými až hnědými skvrnami, které postupně způsobují jejich odumírání. Roztoči jsou tak malí, že pouhým okem nejsou snadno vidět, ale jejich kolonie jsou patrné podle jemných pavučinek na listech.
      • Dopad: Těžké napadení červeným pavoukem může významně snížit fotosyntetickou aktivitu rostlin a tím pádem i jejich růst a produkci plodů.
      • Kontrola: Používání akaricidů (specifické insekticidy pro roztoče) je běžným postupem v konvenčním zemědělství. Ekologické metody zahrnují využití přirozených predátorů, jako jsou draví roztoči Phytoseiulus persimilis, kteří červeného pavouka aktivně loví.

Bez názvu (1123 x 628 px) (9)

Ekologické vs. konvenční ošetřování chorob a škůdců

Konvenční plantáže spoléhají na intenzivní používání pesticidů, insekticidů a fungicidů, což může mít negativní dopad na životní prostředí i lidské zdraví. Pesticidy jako chlorpyrifos, glyphosate a mancozeb se používají pro ochranu před škůdci a chorobami, ale zároveň zvyšují riziko kontaminace půdy a vodních zdrojů.

  • Chlorpyrifos: Silný insekticid, který je toxický pro nervový systém a může způsobovat neurologické problémy.
  • Mancozeb: Fungicid, který byl klasifikován jako pravděpodobný karcinogen.
  • Glyphosate: Herbicid známý svou schopností potlačovat plevele, ale spojovaný s rakovinou a narušením hormonální rovnováhy.

Tyto látky mohou kontaminovat půdu, vodní zdroje a negativně ovlivňovat zdraví farmářů, kteří s nimi pravidelně přicházejí do styku. Celoplošné práškování pesticidy, prováděné často letecky, ohrožuje nejen plodiny, ale i ekosystémy v okolí plantáží.

Ekologické pěstování

Ekologické pěstování banánů se spoléhá na přírodní metody ochrany rostlin a minimalizaci používání chemických látek. Místo syntetických pesticidů se používají biologické kontrolní metody, jako jsou přirození predátoři škůdců, a farmáři pracují na udržitelnosti půdy prostřednictvím kompostování a rotace plodin. Tímto způsobem je chráněno zdraví pracovníků na farmách i životní prostředí, a plody jsou čistší a bez reziduí pesticidů. Mezi nejčastěji používané metody patří využití houby Beauveria bassiana nebo pseudomonádové bakterie, které účinně ničí škůdce a choroby, aniž by zanechávaly škodlivé rezidua.

Velmi důležitá je i hygiena rostlin, oplachem listů silným proudem vody zamezíte mnoha problémům a přirozeně udržujete plantáž zdravou.

Transport a plynování banánů

Banány se sklízejí nezralé, aby se během transportu neznehodnotily. Sklizené banány se přepravují v chladicích kontejnerech, kde se udržují při teplotě kolem 13 °C. Tato teplota zabraňuje předčasnému zrání. Jakmile dorazí do cílové země, projdou procesem plynování, při kterém jsou vystaveny etylenu – přírodnímu hormonu, který urychluje zrání.

Díky tomuto procesu se banány postupně dostávají do optimální zralosti pro konzumaci. Etylen je sice přirozený plyn, který produkují i samotné plody, ale umělé plynování umožňuje zajistit, aby banány byly v ideálním stavu, když se dostanou ke spotřebitelům.

Banány, které nabízíme na našem e-shopu plynovány nejsou. Necháváme je přirozeným způsobem dozrát Tato metoda však způsobuje, že každý kus má jiný odstín a ne vždy musí dojít k perfektnímu zbarvení do žlutého odstínu.